ἄσπειστος,ον, (σπένδω)
A. to be appeased by no libations, implacable,
D. 25.52 ; κότος
Nic. Th. 367
;πόλεμοι ἄσπειστοι,
= ἄσπονδοι , Plu. 2.537b , cf. S.E. P. 3.175 .
to be appeased by no libations, implacable,
ἄσπειστος,ον, (σπένδω)
A. to be appeased by no libations, implacable,
D. 25.52 ; κότος
Nic. Th. 367
;πόλεμοι ἄσπειστοι,
= ἄσπονδοι , Plu. 2.537b , cf. S.E. P. 3.175 .