ἐγκράζω,aor. ἐνέκρᾰγον:pf.-κέκρᾱγα:—
A. to cry aloud atone, esp.in anger,τινί v.l. in
Ar. Pl. 428 ;ἐπί τινα v.l. in
Th. 8.84 ; φωνεῖν ὀξὺ καὶ ἐγκεκραγός
Arist. Phgn. 813b5
.
to cry aloud at
ἐγκράζω,aor. ἐνέκρᾰγον:pf.-κέκρᾱγα:—
A. to cry aloud atone, esp.in anger,τινί v.l. in
Ar. Pl. 428 ;ἐπί τινα v.l. in
Th. 8.84 ; φωνεῖν ὀξὺ καὶ ἐγκεκραγός
Arist. Phgn. 813b5
.