εὐκύμαντος[ῡ],ον ,
A. easily made to undulate, ἐποχαί
Nicom. Harm. 3
( Comp. ).
II. metaph.,strong-surging, εἰς θυμόν
Eust. 1392.49
.
easily made to undulate
εὐκύμαντος[ῡ],ον ,
A. easily made to undulate, ἐποχαί
Nicom. Harm. 3
( Comp. ).
II. metaph.,strong-surging, εἰς θυμόν
Eust. 1392.49
.