ἑκατονταετής (Rec. έτης), -ές
(ἑκατόν, ἔτης) [in LXX for שָׁנֶה מֵאָה בֵּן, Gen.17:17 * ;]
a hundred years old: Rom.4:19.†
(AS)
a hundred years old
ἑκατονταετής (Rec. έτης), -ές
(ἑκατόν, ἔτης) [in LXX for שָׁנֶה מֵאָה בֵּן, Gen.17:17 * ;]
a hundred years old: Rom.4:19.†
(AS)